Co děláme » SAS pro rodiny s dětmi "Pod střechou" » Videotrénink interakcí (VTI)

Videotrénink interakcí (VTI)

Pro koho je VTI vhodné?

Pro každého, kdo chce zlepšit komunikaci a vztahy v rodině. Je vhodný i pro rodiče, kteří mají méně zkušeností nebo schopností řešit složité situace.

VTI Vás může dobře podpořit, pokud zažíváte situace, které Vás vyčerpávají natolik, že si neužíváte být rodičem, okolí Vám dává najevo, že je Vaše dítě problémové nebo prostě potřebujete vědět, co děláte dobře a proč se naopak věci někdy nedaří.

Jak to probíhá?

1. Nahrávání: sociální pracovník natočí krátké video běžné situace v rodině – například, jak si rodič hraje s dítětem nebo spolu mluví.

2. Společné sledování: video si společně prohlédneme. Zaměříme se na to, co se rodiči daří, například jak dítě chválí nebo jak spolu pěkně komunikují.

3. Podpora: povíme si, co by šlo udělat ještě lépe, a vyzkoušíme nové postupy.

Proč je to užitečné?

• Rodiče lépe pochopí, co jejich děti potřebují.

• Zlepší se vztahy v rodině.

• Rodiče si uvědomí své silné stránky a získají větší jistotu ve výchově.

DISKRÉTNOST

Vše probíhá jednoduše, srozumitelně a v bezpečné atmosféře - zaručujeme maximální ochranu Vašeho soukromí, nahrávku uvidíte pouze Vy a sociální pracovník.

Nahrávka je Vaše vlastnictví a po ukončení spolupráce rozhodnete, jak bude s nahrávkou naloženo. Můžeme Vám nahrávky nahrát na Vaše DVD a Vy si je tak můžete po ukončení spolupráce ponechat.

Pomůžeme vám vidět, co vám jde, a najít cestu k lepším vztahům v rodině!

Petra vychovává pětiletého syna Matěje, který byl podle jejích slov „nezvladatelný“. Od rána odmlouval, neposlouchal, často se vztekal kvůli drobnostem. Petra už byla zoufalá. Měla pocit, že zkouší všechno – klid, přísnost, tresty – ale nic nefungovalo. Když jí sociální pracovnice nabídla videotrénink interakcí, brala to jako poslední možnost.

Při prvním natáčení byl Matěj neklidný, ale během hry s maminkou se zklidnil. Když si Petra video později pouštěla s pracovnicí služby, byla překvapená. Na záznamu si všimla, že Matěj k ní často vysílá drobné signály – pohled, snahu o kontakt, otázku položenou napůl šeptem. Dřív si těchto maličkostí vůbec nevšímala – byla soustředěná na „problémové chování“. Teď poprvé viděla, jak moc se syn snaží navázat vztah.

Při dalších setkáních začala na tyto signály vědomě reagovat – odpovídala, usmála se, podpořila ho. A Matěj se začal měnit. Byl klidnější, otevřenější, méně vzdoroval. Petra zjistila, že když jí něco „zlobením“ sděluje, není to snaha provokovat, ale volání o pozornost a blízkost.

„Nikdy by mě nenapadlo, kolik toho přehlížím. Díky videu jsem konečně pochopila, že i když to neumí říct, syn mi pořád dává šanci být mu blíž,“ shrnula Petra.