Jedno odpoledne nám volala paní M., maminka dvou malých dětí, velmi rozrušená a plačící. Došlo u nich doma k prudké hádce kvůli financím a výchově, která přerostla v křik a agresi. Manžel rozbil vázu, děti se vyděšeně schovaly. Paní M. měla obavy, že se situace zhorší.
Naše pracovnice jí byla ihned k dispozici po telefonu – snažila se ji uklidnit, pomoci zorientovat se a posoudit, jak moc je situace nebezpečná. Doporučila jí odejít do jiné místnosti a ujistit se, že jsou děti v bezpečí. Vysvětlila jí také, že pokud by se cítila v ohrožení, má možnost volat policii. Po dohodě jsme vyslali sociální pracovnici přímo do rodiny.
Na místě už bylo o něco klidněji, ale napětí přetrvávalo. Pracovnice hovořila zvlášť s oběma rodiči, bez odsuzování, se snahou pochopit situaci. Dětem vysvětlila, že za hádku nenesou žádnou vinu, a doporučila zajistit jim klidné prostředí – např. u babičky.
S rodiči jsme domluvili první konkrétní kroky – pravidla pro klidnější komunikaci, kontakty na krizové linky a nabídku párové terapie. Následně jsme s rodinou pokračovali v podpoře: pomohli jsme paní M. s žádostí o finanční pomoc, doporučili jí psychologa, manželovi kontakt na odborníka pro zvládání agrese.
Díky včasné podpoře se podařilo předejít dalšímu násilí. Děti byly v bezpečí a rodiče dostali pomoc i nástroje, jak podobné situace v budoucnu lépe zvládat.